Logoterapie a existenciální analýza

Společnost logoterapie a existenciální analýzy

www.slea.cz

Společnost pro logoterapii a existenciální analýzu (SLEA, z.s.) se od roku 1998 věnuje vzdělávání v psychoterapii. Svou činností navazuje na odkaz zakladatele logoterapie a existenciální analýzy rakouského lékaře, neurologa a psychiatra Viktora Emila Frankla (1905-1997) a jeho přímého žáka lékaře a psychiatra DDr. Alfrieda Längleho (1951). Längle rozpracoval pojetí existenciální analýzy pro praktické použití v práci s pacienty, a dal tak vzniknout existenciální analýze jako svébytné psychoterapeutické metodě. Cílem spolku je vzdělávání v existenciální analýze a logoterapii. Své cíle SLEA naplňuje především pořádáním akreditovaných psychoterapeutických výcviků v existenciální analýze pro oblast zdravotnictví, organizováním odborných konferencí a podporou publikační činnosti. Vzdělávání v existenciální analýze a logoterapii probíhá podle osnov SLEA v návaznosti na osnovy Mezinárodní společnosti pro logoterapii a existenciální analýzu (Mezinárodní GLE, Vídeň). Vzdělávací program SLEA odpovídá požadavkům Evropské asociace pro psychoterapii (EAP). Od roku 2018 SLEA certifikuje vzdělávací výcvikový program u dvou institucí České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP (ČPS) a České asociace pro psychoterapii (ČAP). ČPS na základě pověření Ministerstva zdravotnictví schvaluje vzdělávací výcvikový program pro zdravotnictví, ČAP uděluje certifikát pro práci v pomáhajících profesích (např. adiktolog, sociální pracovník, manželský poradce aj.), jako doklad o dodržení standardů stanovených touto společností. Vzdělávací programy se po obsahové stránce se od sebe neliší.

Jak SLEA chápe existenciální analýzu a logoterapii?

istenciální analýzu – Gesellschaft für Logotherapie und Existenzanalyse (GLE). GLE nadále vychází z teorie motivace a antropologie V. E. Frankla. Franklovu teorii v GLE obohatili o oblast životopisnou, emoční a vnímání sebe sama. Dále rozpracovali i teorii motivace. Toto rozpracování a převedení do praxe (především A. Länglem) se nesoustřeďuje již jen na tématiku smyslu, ale i na podmínky umožňující naplněný život (viz základní osobní motivace). V této podobě byla existenciální analýza uzána rakouským spolkovým ministerstvem zdravotnictví jako samostatná psychoterapeutická metoda. 

Existenciální analýza

GLE pojímá existenciální analýzu jako fenomenologicko-osobní psychoterapeutickou metodu, která zahrnuje zacházení s duševními problémy a poruchami, jako jsou úzkosti, strach, deprese, závislosti, psychózy, psychosomatické nemoci aj. Cílem existenciálně analytické psychoterapie je učinit klienta schopným jednat a žít s kladným prožitkem a s vnitřním souhlasem (autenticky), čímž přivádí klienta k naplnění existence (smyslu). Dále směřuje k duchovně a emocionálně volnému prožívání, k autentickému zaujímání postojů a k vlastnímu svobodnému a zodpovědnému zacházení s životem (se sebou a okolním světem). Takto pojatá psychoterapeutická metoda není omezena jen na vnější požadavky smyslu, ale i na vnitřní prožívání subjektu, snaží se mobilizovat všechny podmínky k plné osobní existenci. Existenciální analýza je založena na fenomenologickém přístupu k osobě a převážně na verbálně vyvolaných procesech a jako taková nepracuje s interpretacemi. Existenciální analýza je tak analýzou podmínek existence, které vedou nebo brání osobnímu, ve svobodě a odpovědnosti utvářenému žití. Tato analýza se děje na dvou úrovních – na úrovni teoretické, jako obecná existenciální analýza, a na úrovni osobní, jako osobní, personální existenciální analýza. Obecná existenciální analýza (OEA) se pokouší obecně zodpovědět následující otázky: co je to dobrý a naplněný život, co je k němu potřeba, jaké podmínky musí být splněny, aby člověk mohl vyjít ze sebe ven (sebetranscendence) a naplňovat požadavky situace. Snaží se tedy osvětlit předpoklady a podmínky smysluplné existence (popsat dialog jedince se sebou samým a světem). Ve středu pozornosti obecné existenciální analýzy pak stojí pojmy jako „existence“, „osoba“, „smysl“, „hodnoty“, „svědomí“, „obraz o člověku“ atd. Personální existenciální analýza (PEA) je praktickým uplatněním obecné existenciální analýzy a vztahuje výše uvedené otázky na osobní existenci. Personální existenciální analýza, jako psychoterapeutická metoda, analyzuje podmínky existence a obsah smyslu u konkrétní osoby (klienta).

Logoterapie

Logoterapii pojímá GLE jako součást existenciální analýzy, jako na smysl orientované poradenství, které pomáhá, doprovází a radí při hledání smyslu (nejhodnotnější možnosti dané situace), případně při frustraci této touhy. Zabývá se otázkami utrpení, viny, bezesmyslnosti a prázdnoty života. Logoterapeutická pomoc je určena lidem, kteří nejsou, nebo již nejsou vážně duševně nemocní, ale nacházejí se ve stavu existenciální nouze – trpí ztrátou orientace ve svém vlastním životě. Zprostředkovává znalosti a návody k samostatnému řešení duševně – duchovních problémů. Logoterapeutické poradenství je postaveno na Franklově přesvědčení, že lidský život v sobě vždy nese možnost smysluplného naplnění a to i za těžkých či tragických podmínek života – skrze uskutečnění hodnot (zážitkových, tvůrčích nebo postojových). Tím nachází poradenská, logoterapeutická praxe široké uplatnění v psychologické, preventivní, medicínské, pečovatelské, sociální, pedagogické oblasti, ale i jinde.

Základní osobní motivace (ZOM)

Längle staví vedle tělesných a duševních motivačních sil (psychodynamiky, vitálních předpokladů existence) čtyři osobní (duchovní, noetické) motivace, které se zabývají předpoklady, jak člověk dospěje k naplněné existenci. Längle přebírá Franklovu „vůli ke smyslu“ jako nejhlubší motivační sílu člověka a přidává k ní tři základní osobní motivace – předpoklady, které tuto motivaci (vůli ke smyslu) předcházejí. Längle vychází z existenciálně-fenomenologického přístupu k osobě a ptá se, jak může člověk dospět k naplněné existenci. Jako odpověď popisuje čtyři základní lidské podmínky existence: “Možnost být-zde (das Dasein-Können), chtění být-hodnotou (das Wertsein-Wollen) a smění být-takovým (das Sosein-dürfen) připravují a otevírají člověka čtvrté základní motivaci, volání smyslu. Na těchto existenciálních vrstvách se může člověk rozvíjet k budoucnosti, která je jeho budoucností – k vývoji v dialogické výměně s nepředstavitelnými možnostmi smyslu” (Längle, A.: Was bewegt den Menschen? Die existentielle Motivation der Person, Existenzanalyze XVI, 1999, č. 3, s. 29.). Längle se v teorii motivace zabývá třemi předpoklady (moci být-zde, chtít být-hodnotou, smět být-takovým), resp. čtyřmi rovinami existenciální motivace: 

1. rovina ontologická (ZOM 1) – zabývá se možnostmi přijetí danosti, fakticity bytí a podmínek, které přicházejí ze světa (jak dalece člověk může přijmout danost světa, podmínky a možnosti existence) – moci být zde, ano ke světu
2. rovina axiologická (ZOM 2) – zabývá se tím, jak člověk může vnímat, najít hodnotu svého života (jak prožívá základní aspekty svého života a zda vnímá své životní síly) a jak se k této hodnotě přiklonit (jak nabudit životaschopnost) – chtít být hodnotou, ano k svému životu
3. rovina etická (ZOM 3) – zabývá se tím, jak si člověk sebe sám cení (zda sebe vnímá jako hodnotu, jestli žije autenticky – nečiní něco, co vlastně sám nechce), co tuto vlastní hodnotu zvyšuje a snižuje – smět být takovým, ano k vlastní osobě
4. rovina osobně-existenciální (ZOM 4) – zabývá se tím, jak najít (zaslechnout otázky, požadavky existenciálního smyslu) a naplnit smysl ve svém životě, jak se nechat oslovit požadavkem situace – chtít smysl, ano ke smyslu

První, druhá a třetí rovina představují podmínky k tomu, abychom mohli ve svém životě naplňovat smysl. Samozřejmě neplatí, že by člověk nemohl žít smysluplný život, pokud nejsou tyto první tři podmínky v plné míře splněny (na jednotlivých rovinách motivace se však nesmí neobjevovat závažnější nedostatky).

Shrnutí – nejdůležitější body rozvoje EA aL v GLE

Emocionální obrat – příklon k subjektu a jeho emocionalitě jako základu terapeutické práce
Rozpracování teorie motivace – základní osobní motivace
Metodické rozšíření – osobní existenciální analýza, metoda hledání smyslu, …
Biografická práce – zaměření i na minulost klienta